K narozeninám jsem dostal krásný 2TB pevný disk a když jsem na něj přesunoval svoji volume group, rozhodl jsem se pro dva zdánlivě banální kroky, které povedou k modernizaci úložného subsystému na mém desktopu.

Prvním krokem byla změna souborového systému u 800 GB velkého oddílu, což si vyžádalo vytvoření oddílu nového a celonoční běh utilitky cp. Druhý krok už nebyl tak snadný a mohla za to kromě smůly také má zbrklost. No chtěl jsem místo tabulky oddílů v MBR [použít GPT](http://cs.wikipedia.org/wiki/GUID_Partition_Table).

Věděl jsem, že Linux GPT podporuje a tam s ním nebudou problémy. Také jsem zjistil, že můj GRUB2 se s GPT také kamarádí, ale byl tu obrovský otazník kolem BIOSu. Použil jsem tedy kapku inteligence a řekl si, že BIOS nedělá nic jiného, než že spustí kód v prvním sektoru na disku a je mu vcelku jedno co tam je, prostě to běží. To byla správná úvaha, ale moje víra se začala hroutit poté, co jsem bez jednoho ze starých disků nenabootoval. Pokud tedy máte stejnou konfiguraci disků jako jsem měl já, tedy:

  • 500 GB – 2 partišny, první boot, druhá LVM
  • 320 GB – 2 partišny, první prázdná, druhá LVM
  • 320 GB – 2 partišny, první prázdná, druhá LVM

Měli byste se řídit dvěma pravidly.

  1. Když to nenabootuje, tím že vyndáte staré disky se to nespaví
  2. Když je poškozený FS na boot partišně, měli byste více zkoumat proč a ne jen mávnout rukou

Ukázalo se totiž, že GPT je malinko komplikovanější, než MBR, ale abych nepředbíhal. GPT může koexistovat spolu s MBR, protože začíná na první sektoru a končí na 34. Dále je pak ještě druhá kopie na konci a to posledních 34 sektorů. Proti MBR to je fakt pořádná oblast k mapování zbytku disku, takže s GPT padají omezení, které MBR mělo, jako třeba maximálně 2 TB velké oddíly (u 2,5 TB disků už v mém případě problém) a nebo pouze 4 primární oddíly.

A tady je kámen úrazu. GPT funguje jinak, není to jen hloupá mapa disku a pokud z něj chcete bootovat, potřebujete malý oddíl, klidně menší než 1 MB a dát mu flag bios_grub. Do něj se přesune GRUB při své instalaci a pak můžete z disku nabootovat. Co se v té oblasti nachází nechám na vás, protože dnes už nemám sílu něco zjišťovat. Na této partišně nesmí být nic jiného, jako třeba /boot v mém případě, o který jsem také přišel.

MBR vedle GPT zůstává a obsahuje jednu velkou oblast s flagem GPT. Je možné částečně synchronizovat MBR oblast s GPT pomocí utilitky gptsync, ale neměl jsem tu odvahu. Je to užitečné hlavně z toho důvodu, že pak můžete pracovat s diskem i v systémech, které to nepodporují nebo použít třeba stařičké LILO nebo postarší GRUB1.

Pokud vás zajímá, jestli je možné z MBR přejít na GPT, tak ano, ale pouze za podmínky, že máte dost volného prostoru na konci a na začátku disku. Obráceně to jde také, ale zase jste omezeni čtyřmi primárními oddíly. O přesunu z jedné tabulky do druhé a vůbec o GPT napsal hodně (ale opravdu hodně) [Rod Smith na svém webu]( http://www.rodsbooks.com/gdisk/). Pokud trochu ovládáte angličtinu, neměli byste mít s jeho texty problémy. V nich se dozvíte všechno co jste chtěli či nechtěli o MBR a GPT vědět a poznáte nástroj gpart, který vám pomůže převést teorii do praxe.

GPT je podporované v Linuxu už dlouho a nové distribuce s ním nebudou mít problém. O Windows to platí také, konkrétně od Vist. Není důvod se ho bát, ale není dobré si s ním hrát nad existujícími daty :-) Mě se nakonec přesun 900 GB na nový disk povedl a jsem rád, že to mám za sebou. Mé velké dík mají vývojáři LVM, protože mi výměnu disku hodně ulehčilo.