Do what you have to do
cx
Tento uživatel doposud nenapsal žádné informace o sobě
Web: http://initd.cz
Jabber/GTalk: cx@dev-it.org
Příspěvky od cx
Dobré téma dělá dobrý článek
3. Srp
Píšu pro Root.cz už dva roky a jeden měsíc a za tu dobu jsem napsal více i méně povedené články. Je pravda, že některé články vznikají narychlo, protože mám i jiné povinnosti a hlavně disponuji neschopností naplánovat si správně čas a plány dodržovat. Většinou se mi povede článek napsat tak, že si to někdo i přečte a v diskusích se nic drsného neobjeví. Abyste měli představu co to je dobrý článek na Root.cz, tak velmi dobrý článek si přečte asi 10 000 lidí, ty průměrné kolem 6 000 lidí no a články, které nikoho nezajímají končí u 1 – 3 000 lidí.
Asi nejčtenějšími články na Root.cz je série komiksů, která vychází co jsem na Rootu a možná i co ho sleduju. Lidé si na sobotní komiks zvykli a zvykli si pod ním flamovat a tak není divu, že dosahuje výtečné popularity. Zato články vycházející přes týden jsou na různá témata a ani já nejsem schopen sledovat co všechno se tam mihne, na to nemám dost času. Když ale nějaký článek dosáhne na čtenost komiksu, je to známka, že se opravdu povedl. Nemusí být napsán vyloženě bezchybně s perfektním slohem, dynamickými postavami a dějovými zvraty, ale hlavně musí čtenáře chytnout, dát mu něco o čem může přemýšlet, co může použít a pokud o tom ještě bude diskutovat, je to trefa do černého.
Někdy mě proto zaráží, jak jsou někteří lidé schopni shazovat mé články, i když se třeba zrovna jedná o kousky, kterým jsem věnoval několik dní a které byly časově mnohem dražší než jiné mnohem populárnější a lépe přijaté. U technických článků člověk nesmí udělat chybu, protože upozornění na chybu zabije kompletně celou diskusi, kde bude mít nejdiskutovanější vlákno v předmětu „Autor je debil, protože …“. U článků, které mají třeba 10 000 znaků (tedy nějakých 6 stránek textu + obrázky) lze vcelku jednoduše udělat chybu. Nemusí to být ani neznalost autora, ale během krátkého času připravit rozsáhlý článek prostě na sto procent nejde. Asi jediný kdo to dokáže je Pavel Tišňovský. Ten zvládne za odpoledne napsat 20 000 znaků prakticky bez větších chyb. Je taková výjimka potvrzující pravidlo. U mých článků je často v diskusi k vidění, že jsem se měl na téma lépe připravit, že tomu nerozumím a podobně a to i v případech neopodstatněných, kde jsem do článku napsal třeba obrácené pořadí SYN/ACK při vytváření TCP spojení, což jsem samozřejmě hned napravil a nebýt diskuse dlouhé jak nákladní vlak, nikdo by o tom ani nevěděl. Někteří jsou schopni napsat podobné nesmysly i u pravopisných chyb, kde mě i korektorce občas uteče shoda podmětu s přísudkem.
Ať už ale píšete jakkoli, pro článek samotný je základem téma. Teď se mi ale povedl perfektní článek na téma „V Indii se rozjíždí business na řešení CAPTCHA obrázků„. Ve zkratce jde o to, že přes API odešlete CAPTCHA obrázek a tam vám nějaký Ind napíše co je na něm napsané a pošle to zpět. Echo na toto téma mi dal Petr Krčmář a článek byl nakonec velmi kladně přijat. Přitom obsahoval několik chyb, za které by mě u jiných článků ukamenovali. Čtenáři také netušili, že jsem článek napsal v KFC hodinu předtím, než jsem šel do kina a založil jsem ho na pěti větách ze zahraničního článku a poznatcích z jednoho praktického testu.
Články na sobě nemají nálepku s tím jak byly napsané a kolik času jim autor věnoval a často to nepoznáme ani z textu. Pokud na něco narazíte v diskusi, tak je to jen výmysl jednoho čtenáře z mnoha, který se tím snaží vysvětlit jeho vnímání článku. Věřím že mnoho negativních komentářů vznikne tak, že si čtenář článek otevře, začne v něm hledat nesouvislosti a hned je jde peprně reportovat do diskuse. U článku tedy záleží na dobrém tématu a dobře rozvržené osnově. Pokud uděláte někde chybu, většina čtenářů si ji buď nevšimne nebo ji ignoruje. Pokud děláte chyby často, pouze lépe vklouznete do podvědomí čtenářů a nakonec stejně zjistíte, že snaha napsat co nejlepší článek na průměrné nebo špatné téma je jen snaha vyhnout se špatným komentářům, které tak jako tak přijdou.
Legend of Neil
1. Srp
Další webovým seriálem, který mě dostal, je Legend of Neil. Musím říct, že po prvním díle jsem byl dost skeptický, ale postupem času se seriál usadil, nebyl tak roztěkaný a získával na kvalitě. To byla asi největší událost z celé první sezóny, tam získával seriál tvar. Druhá sezóna teprve na videacesky.cz začala, i když už je natočená třetí a je k dispozici samozřejmě kde jinde než na webu. Bez českých titulek na seriály poprvé nekoukám a ani tady si nechci zkazit scény, které bych bez perfektní schopnosti odposlechu anglického jazyka nepochytil.
Hlavním hrdina je zde na rozdíl od The Guild jen jeden se jménem Neil a hraje ho Tony Janning. Když vám řeknu první minutu zápletky, asi přestanete číst tento post a na seriál zapomenete. Byla by to chyba, protože zde je určitý druh humoru, který nedokážu popsat, ale jelikož je scénáristou a režisérem Sandeep Parikh alias Zaboo z The Guild, tak pokud ho z The Guild znáte, obrázek si uděláte sami.
Příběh začíná tím, že se Neil dostal doprostřed lesa. Jediné co si pamatuje je, že si šel zahrát Zeldu. Jeho motivaci pochopíme až se začátkem druhé sezóny. Důležité je, že při hraní Zeldy se začal škrtit ovladačem a zároveň masturboval nad vílou Fairy, protože je sexy. Jak by taky nemohla být, když ji ztvárnila Felicia Day alias Codex z The Guild. Neil se tedy ocitnul ve hře, všichni ho začali oslovoval Link a i když mu to chvilku trvalo, nakonec vydává se na výpravu za záchranou princezny. Cestou mu budou pomáhat různé bytosti a stejně tak mu mnoho nepřátel bude házet klacky pod nohy.
Svět Zeldy je zde ztvárněn velmi humorně a pokud přežijete prvních pár dílů, určitě si Legend of Neil zamilujete.
The Guild
31. Čvc
Znáte pojem webový seriál? Je to vlastně normální seriál, který znáte z televize či torrentu, ale jediný rozdíl je v tom, že distribuce probíhá přes web, resp. YouTube nebo podobnou službu a jeden díl pouze pár minut. Některé seriály jako Sanctuary začínaly jako webové a nakonec se dostaly do televize s plnou délkou čtyřiceti minut. Jiné ovšem své webové variantě zůstaly věrné. Celkově jich je hodně a jejich kvalita se pohybuje různě, několik jich je ovšem výjimečných a The Guild mezi ně patří.
The Guild je příběh o lidech, kterými bych chtěl být, ale nebudu, protože si dokážu představit, co by to se mnou udělalo. Jde o guildu hrající nejmenovanou mass multiplayerovou hru a celý příběh se točí kolem problémů v jejich reálném životě. Příběh začíná tím, že se celá guilda střetne v realitě a od té doby se prakticky nic dobrého nestalo. Seriál má již čtyři sezóny, obrovskou popularitu a u nás vychází s českými titulky díky serveru videacesky.cz.
Hlavní představitelka Felicia Day alias Codex, byla ve svém životě závislá na hraní World of Warcraft, takže scénář nebude zas tak daleko od skutečnosti. V nějakém rozhovoru uvedla, že WoWku skutečně propadla, byla na něm závislá, ale nakonec se z toho dostala a teď se k němu opatrně vrací. Felicia je vynikající herečka, vypadá sexy, je to geek jak má být a „what the hack“ v jejím podání nemá chybu.
Dalšími herci v seriálu jsou Sandeep Parikh, Jeff Lewis, Vincent Caso, Amy Okuda, Robin Thorsen a mnoho dalších. Fanoušky Star Treku určitě potěší, že ve dvou posledních sezónách hraje Wil Wheaton, který hrál Wesleyho Crushera v TNG a v posledním filmu hrál několik romulanů.
Momentálně je postupně uvolňována čtvrtá sezóna a seriál vypadá, že tou určitě končit nebude. Pokud se zrovna trochu nudíte, určitě si The Guild nenechte ujít.
Chyby jsou, byly a budou
30. Čvc
Když už se mi v nějaké zprávičce či článku podaří udělat nějakou pravopisnou či méně častou faktickou chybu, strhne se většinou v diskusi malý uragán a řada lidí mi začne vysvětlovat, jak svoji práci dělám špatně, že bych měl být více „investigativní žurnalista“, že jsem neschopnej a někteří dokonce volají po mém vyhazovu. Korunu tomu dal nakonec Pavel Chalupa, bývalý zprávičkář na Rootu, který na svém blogu popsal svoji debatu s Petrem Krmářem. Ten mu prý řekl, že má dělat zprávičky kratší a méně obsahově vybavené. Do toho nezapomněl zmínit ještě to, že dostával 3900 měsíčně a že Root je cílen na „jednooké“ čtenáře a má „jednooké“ redaktory. Realita byla pravděpodobně trochu jiná, tak jak to běžně při převyprávění bývá, ale Pavel si tím kopl prakticky do každého na základě jedné desetiny zpráviček, kde se objeví nějaká, většinou pravopisná, chyba či překlep
Pavel si ovšem neuvědomuje, že dělat dvakrát do týdne kolem deseti zpráviček, do toho ještě jeden až dva články a zároveň pracovat ještě jinde, protože tu druhou polovinu musím nějak dohnat, je časově a někdy i psychicky velmi náročné. Stejně jako v jiných oblastech lidské činnosti, se občas nějaký článek dělá na rychlo, protože tam prostě dva články denně musí být, tak to je, díky tomu Root žije, stejně jako se musí hýbat informace ve zprávičkách, protože kvůli tomu tam ti lidé také chodí.
Jsou tedy články, které píši dvě hodiny a jiné, kterým se věnuji dva dny. Kvalita obou takových článků je většinou plus mínus stejná, ale když já nebo korektorka něco přehlédneme, objeví se pod článkem maximálně komentáře na téma jaký jsem idiot. I kdyby byl článek pro desítky lidí užitečný, i přes to, že v něm je nějaký překlep, v komentářích se to nedozvím.
Z časových důvodů se nedá ani zkoumat každej škyt, co se kolem Linuxu objeví. Někdy mám z komentářů pocit, že si někteří lidé myslí, že se dá od rána do večera zkoumat nějaká událost a pak na ni vydat jeden detailní článek či zprávička. Takhle to dělat nejde, protože aby se udrželo stejné množství informací, byl by obsah možná 10× až 20× dražší než je teď a kdo to zaplatí? Reklama? Čtenáři?
Než mi někdo z vás řvoucích lam příště napíšete jakej jsem trotl, zkuste si napsat za dva dny dvacet zpráviček a článek a až pak s vámi budu na toto téma diskutovat. Do té doby budu vaše komentáře pod mými i jinými články a zprávičkami ignorovat.
Takhle to začíná
30. Čvc
Dodělávám poslední projekt a psychicky se připravuji na třítýdenní cestu do neznámých krajin Evropy. Čeká mě s přítelkyní 5000 km s autem z 91. roku. Jedeme až do Estonska přes Polsko, Litvu a Lotyško. I když se přítelkyně pekelně těší, já se držím v názorech zpátky. Ještě teď si vybavuji pocit, který jsem měl, když jsme překročili po 3000 km v Polsku česko-polské hranice. I když byla dovolená v Polsku malým rájem, přineslo to i mnoho starostí, kterých se ani letos nevyhnu. Minulý rok jsem nevěděl co mám čekat, ale teď se připravuji na to nejhorší. Rozhodně nemůžu prohlásit, že mě v zahraničí nic nepřekvapí, ale vím že se zkušenostmi z minulého roku to půjde mnohem lépe.
Abych trochu odůvodnil, proč měním starý blog za nový a tentokrát založený na WordPressu. Rozhodl jsem se nový blog založit kvůli dokumentaci naší cesty, kterou jsem minulý rok hodně zanedbával a také pro takové občasné krátké tlachání na zajímavá témata. Budu moct psát i z mobilu, takže by to mohlo jít hladce. Od příští soboty tu tedy můžete očekávat krátké zápisky, fotky a videa z naší cesty. Vyjíždíme 6. srpna. Vyloženě si nepřeji, abychom byli úplně bez problémů, ale doufám že tam tři týdny vydržíme.
Příští sobotu tedy naviděnou v Krakově.

