Druhý den kolem Vilniusu pršelo ještě víc než ten předchozí, ale vše co bylo potřeba jsme jakž takž za sucha zvládli. Také jsme přišli na to, že na všechno se v kempech dá zvyknout, až na jejich cenu.

Hned ráno jsme odcestovali třicet kilometrů za Vilnius do města Trakai, kde se nachází hrad postavený na jezerech. Stavba to je dost malá, omezená velikostí jezerních ostrovů. Interiéry jsou upraveny spíše jako muzeum a na rozdíl od hradu v Cesis, kde nám dali lucerny a mohli jsme si dělat co chceme, tady byla v každé místnosti babka. Na konci prohlídky jsme vlezli do posledního interiéru a něž jsem se stačil narovnat po průchodu úzkých dveřím, neanglicky hovořící babka mě chytla za rameno a tlačila ven se slovy „exit exit exit“. Kudy že se tam má jít jsme se nedozvěděli a víc než nám vysvětlit o co jde, ji zajímalo, abychom tudy nešli, ale drželi se šipek, které do této místnosti nějak nevedli. Hrad byl jinak postaven ve 14. století velkoknížetem Gediminasem. Později ho chránilo etnikum Karaimy, které je říznuté tureckou kulturou a tak jsou v interiérech vidět oděvy mezi evropským a tureckým stylem. Osobně mě hrad přístupem k turistům nezaujal, za 12 litasů na jednoho dostanete přístup k několika málo interiérům a tím to prakticky končí, ani na věž vás nepustí.

Ve Vilniu už jsem se naučil jezdit, takže vím kudy do centra, kde zaparkovat a taky kde bydlíme. Ve starém městě jsme strávili téměř celé odpoledne. Pokud se dobře díváte, tak na ulicích jsou lidé oblečeni opět stejně vkusně jako v Kaunasu. Navíc se mi zdá, že tu je víc vyšších postav než v jiných městech. Nebyl problém zde narazit na holky vyšší než jsem já, prakticky na každém kroku. Centrum je obehnáno přechody, které si umí zjistit, jestli u nich stojí člověk a podle toho sepne semafor. Semafory jsou v Litvě občas pro chodce i auta společné. Celé město je protkáno obchody se suvenýry, kde se dá občas sehnat i to, co jsme si přivezli z Lotyšska a Estonska. Stejné množství jako obchodů se suvenýry je tu restaurací, ale dejte si pozor na ceny. Rozdíly jsou násobné. Parkování je asi 1.5 km od centra za 2 litasy na hodinu a v pohodě tu lze nechat auto v každé druhé ulici.

Proti Rize je tu více velkých budov, chudší staré město, přátelštější boční ulice, horší doprava a mnohem horší kemp. Na ten jsme si ale docela zvykli. Jak jsem psal, že bydlíme u parkoviště nějakých velkých firem, tak v devět ráno to tu bylo plné aut, že se už další téměř ani nevešly. Nešlo o žádné zmetky, ale většinou ne víc jak pět let stará auta.

Naštěstí už zítra míříme do Krakowa a druhá den domů. Dobrou noc.